Harry Potter: Hogwarts Mystery

Oldřich Kratochvíl

Před megaúspěšným otvírákem nových Avengers v kinech smekla i sága Star Wars. Nás však bude zajímat jiná slavná značka. Harry Potter jistě patří mezi nejoblíbenější fantasy universa a není divu, že každá nově vydaná hra je velmi očekávána. Hogwarts Mystery se před několika měsíci dostala do předběžného přístupu a nyní je konečně ke stažení pro všechny. Stojí za to podotknout, že výrazného zlepšení došel titul například v prostředí a grafických prvcích, největší problémy však zůstaly. Souvisí totiž se samým jádrem hry.

Harry Potter: Hogwarts Mystery – videorecenze

Vítejte v Bradavicích

Nejpalčivější otázku vyřešme rovnou na začátku. Neovládáte Harryho Pottera a ani ho ve škole nepotkáte. Titul slibuje nový příběh a nabízí vám vlastní pozvánku do Bradavic. Pokud jste fanoušky série, budete se tu cítit jako doma. Složení učitelského sboru a podoba školy značně připomíná první díl a z úst Brumbála slyšíme, že Harry Potter přežil, je v bezpečí a zanedlouho nastoupí do školy.

Díky tomuto časovému zasazení tak potkáte staré učitele, ale studenti jsou zcela noví, i když archetypálně přesně odpovídají tomu, co si můžete pamatovat. Vaším nejlepším přítelem se stane Rowan, který je kombinací Hermiony a Rona. Na jednu stranu věrný přítel, na druhou šprt a knihomol. Úhlavním protivníkem bude studentka Zmijozelu, Merula, která více než nápadně připomíná Malfoye. Reinkarnace dojdou i další vedlejší postavy, třeba Neville v Benovi.

Připravená cesta

Je tedy jisté, že mobilní Bradavice mají být přesně tím místem, které si pamatujete z knih a filmů a mají vám dát možnost projít si přesně tím, co zažívali hlavní hrdinové – stejné lekce i dobrodružství. Tuto snahu nelze hodnotit negativně. Má však jeden zásadní háček. Kdo by čekal, že půjde o vaši vlastní návštěvu Bradavic, hrozně se plete. Hra začíná tím, že si vytvoříte a pojmenujete postavu. Velmi brzy však zjistíte, že vás vlastní návštěva Bradavic skutečně nečeká.

Při návštěvě Olivandera musíte odpovědět na otázku, co si myslíte o tom, že váš bratr byl vyloučen ze školy a následně zmizel, čímž vrhnul stín na celou vaši rodinu. Co si o tom asi máte myslet, když jste to dosud netušili? Já se těšil na možnost stát se studentem školy čar a kouzel. Já sám, za sebe, proto jsem svou postavu pojmenoval po sobě. A najednou mám bratra a evidentně tajemný příběh, který mám odhalit. Jak se později ukázalo, hra skutečně představuje koridor a přesně připravený příběh, který máte akorát projít bez šance ho výrazně ovlivnit. A to je hrozná škoda. Vlastně by fungovalo lépe, kdyby mi tvůrci postavu vnutili a vytvořili jí pořádné příběhové zázemí.

Na hraní zapomeňte

Jestli jsem zklamaný z příběhu a jeho směřování, je to neporovnatelné s tím, jak autoři přistoupili k hratelnosti. Popravdě mě nenapadá ani žádný žánr, kam bych titul zařadil. Drtivá většina hratelnosti totiž probíhá tak, že klepáte na tlačítka v podobě „Žasnout“, „Dívat se“, „Dávat pozor“ apod. Kdo by čekal učení a lekce složené z jednoduchých miniher, je také na omylu. Dokonce i hra Tchořičky (cvrnkání kuliček) probíhá formou dialogu!

Ale co je nejhorší, každé takové klepnutí stojí energii. Jedna energie se doplňuje přibližně 4 minuty a pro odehrání minihry můžete potřebovat desítky klepnutí. Tomu odpovídá i doba, kdy na splnění úkolu máte několik hodin. Úkol totiž máte chvíli „odklepávat“, pak telefon schovat a vytáhnout za půl hodiny, abyste ho mohli dohrát. Navíc, jak jsem řekl, o skutečném hraní nemůže být řeč. Ani si nedovedu představit, že bych energii kompenzoval placením. Jedno kliknutí stojí přibližně 2 koruny, takže pokud chcete projít příběhem v rozumném čase, museli byste utratit tisíce. Řada úkolů navíc explicitně vyžaduje prémiovou měnu pro spuštění.

Obzvláště zmatený je začátek, kdy po vás hra chce rozhodnutí, u kterých nerozumíte možnostem. Máte si třeba vybrat z nabízených odměn, ale v tu chvíli se vám nikdo ani neobtěžoval říci, k čemu mince, hvězdy či body dovedností jsou. Podobných nedostatků je hra vyloženě plná.

Závěr

Říkám to s těžkým srdcem, ale Hogwarts Mystery je pro mě asi největším zklamáním tohoto roku. Titul má hezkou grafiku a pracuje s mým oblíbeným tématem, ale místo nabízené pozvánky do Bradavic a vlastního dobrodružství je nepříliš zajímavým přímočarým vyprávěním. Místo skutečného hraní se navíc celým zážitkem pouze proklepáváte a třeba místo hraní miniher se snažíte přijít na kloub free-to-play modelu.