Summit Way

Oldřich Kratochvíl

Jistě jste se s tím už někdy setkali. Člověk si čas od času potřebuje pročistit hlavu a zdá se, že výlet do hor s batohem na zádech je univerzálním řešením. Sám to nemohu potvrdit ani vyvrátit, ale jeden tip bych pro vás měl. Ve hře Summit Way se také ocitnete mezi vrcholky hor, dokonce si u toho zarelaxujete, ale především se pokusíte vyřešit logický rébus.

Summit Way – videorecenze

Nejkratší cesta

Titul perfektně zvládá učení nových mechanik. Začnete totiž od naprostých základů, až by se zdálo, že je hra příliš lehká. V prvních úrovních totiž máte jediný úkol – spojit všechny vrcholky hor mosty tak, aby cesta byla co nejkratší. Tím to ale v žádném případě nekončí. Další úkoly se záhy začnou objevovat. Brzy tak například zjistíte, že máte jen omezený počet materiálu ke stavbě, a když nebudete šetřit, do cíle se vůbec nevrátíte.

Pak vám hra ukáže, že po příliš strmých mostech rovněž není radno stoupat a vedle vzdálenosti začnete řešit také výšku, kdy některé hory prostě nepropojíte a musíte najít mezičlánek. Do pořadí stavby vám začnou mluvit i další mechaniky – třeba právě materiál. V některých úrovních ho musíte po cestě sbírat.

Kombinování mechanik

Mou vůbec nejoblíbenější mechanikou je však zásobování. Z pustých hor se mohou časem stát města či vesnice. Ty však potřebují přístup k surovinám – zlatu a jídlu. Vaším cílem tak bude stavbou mostů nejprve posbírat pšenici, resp. zlato, a až následně přijít do vesnice či města. Tato mechanika vás opravdu limituje, v jakém pořadí jednotlivé vrcholky navštěvujete, a ze hry se stává poměrně obtížný puzzle.

Nejzajímavější je hra ve chvílích, kdy kombinuje všechny dříve představené mechaniky. Správné řešení navíc často není očividné. V tomto ohledu je zajímavá další mechanika. Na některých kopcích stojí děla, která vaše mosty sestřelují. Tyto úrovně působí snadně, ale řešení vyžaduje přemýšlení a zkoušení. Dohromady na vás čeká 72 úrovní v 10 kapitolách, kdy každá přidává něco nového. A to není vůbec málo.

Technické nedokonalosti

Pokud bych se bavil jen o rébusu, budu ze hry nadšený. Faktem ovšem je, že má své problémy, které nejsou přehlédnutelné. Obecně bych je shrnul do kolonky „zpracování“. V první řadě si všimnete, že na pozadí nehraje žádná hudba, což vás při hraní v tramvaji mrzet nebude, ale doma už ano. Každá úroveň tak vypadá víceméně stejně a ani mezi kapitolami se prostředí nemění. Ovládání je zprvu nejisté a klepání na vrcholky hor ne úplně přesné. Navíc nemůžete volně otáčet kamerou a úroveň si prohlédnout. Je vidět, že autor měl dobré nápady, ale technická a výtvarná stránka hry značně pokulhává.

Pro iOS hru pořídíte za 50 korun. Android verze je zdarma, ale po dvou kapitolách dostanete možnost přispět libovolnou částkou. Pokud tak neučiníte, můžete hrát pohodlně dále, akorát se vám budou zobrazovat reklamy. Když ale autorovi přispějete, třeba příště bude mít na pořádného grafika a programátora.

Závěr

Občas stačí málo a u hry si užijete příjemnou zábavu. Summit Way je na první pohled relaxační hříčkou, která však v pozdějších úrovních dovede přijít s náročnějšími hádankami. Nové mechaniky servíruje postupně, takže se je bezpečně naučíte a v jejich kombinování je titul vynalézavý. Největším problémem je však technické zpracování, které současnému standardu úplně neodpovídá.