Podle ikony bych skoro řekl, že je to nová hra od tvůrcůClash Royale, které jsem si ale nějakou záhadou nevšiml. Samozřejmě že není, ale ani podle videa nebo obrázků nevypadá špatně a říkal jsem si, čím to, že nikde nebyla moc vidět. Řekněme si to rovnou – má pár vad. Některé vznikly snahou vydělat peníze, za což se nejde tvůrcům divit, ale jsou tu i přešlapy v hratelnosti, které ukazují spíše na nezkušenost vývojářů. I přesto hru nezatracuji a neměli byste ani vy. Minimálně je to předzvěst, že se od jejích tvůrců v budoucnu dočkáme zajímavých věcí. Snad.

Tiny Archers – videorecenze

Drobný Legolas

Objevil se někde stylovější lučištník než v Pánovi prstenů? Asi ne a hrdinové této hry ho zřejmě nepřekonají. Minimálně jsou mnohem statičtější a… menší, jak už název hry napovídá. Menu představuje ohniště, u kterého odpočívá trojice hrdinů, a úrovně jsou vyprávěním každého z nich. To je svěží nápad a velmi jsem se těšil na zajímavé vyprávění formou vzpomínek. Jenže žádné vyprávění tu nehledejte. Menu je prostě jen menu a úrovně jsou stále stejné.

Každý z hrdinů hlídá svou věž před útokem skřetů. Ti se na vás valí ve stále větších počtech a s lepším brněním a z úvodního snadného rozdávání headshotů se rychle stane boj o přežití. Nové nápady sice poměrně rychle dojdou, ale na začátku se daří postupně představovat nové protivníky, z nichž někteří jsou obzvláště nebezpeční. Většinou neumřete proto, že by se skřeti dostali až k věži, ale necháte se zastřelit.

Nedotažená arkáda

Samo střílení velmi slušně zabaví. Podržením prstu u displeje natahujete tětivu luku, snažíte se k dráze připočítat pohyb cíle a ideálně šíp zasadit do hlavy. U obrněných nepřátel platí jiná taktika – pokud nemáte silnější šípy, snažíte se je trefit do nohy, čímž skloní štít a odhalí vám slabá místa. U všech ostatních chcete být prostě rychlí a přesní zároveň. Na první problém narazíte u kamery. Autoři se rozhodli, že nepřátelé nebudou běhat po jedné cestě, což není špatný nápad.

Jenže kamera se otáčí sama a mnohdy vám zkazí připravenou taktiku, třeba když odzbrojíte obrněnce, ale než ho dorazíte, tak se přesune jinam. Sami například chcete prvně sestřelit lučištníka, který vás ohrožuje, ale nemáte šanci. Lepší by bylo, kdyby autoři dali ovládání kamery do rukou hráči. S tím souvisí i nemožnost (alespoň jsem na to nepřišel) zrušit natažení luku, takže mnohdy přijdete o speciální šíp, když se třeba kamera otočí a vy najednou střílíte na neozbrojeného protivníka, kde by vám stačil obyčejný.

A ještě k tomu free-to-play

Škoda že vám hra bere možnost více taktizovat při hraní. Dalším takovým nedotaženým prvkem je i kovárna s vylepšeními. Jednoduše řečeno jde o free-to-play koutek, kde vyrábíte šípy a vylepšujete luky. U nových zbraní je ale hlavním rozdílem maximální počet šípů, které unesete. Na výrobu šípů si chvíli počkáte, případně můžete užít i prémiovou měnu. Počty jsou ale nastaveny tak, že vám vždy bude sotva stačit maximální počet na jedno kolo.

Nemůžete tak taktizovat a vyrábět do zásoby. Celý tento prvek tak působí jen jako snaha udržet vás od hraní, což můžete urychlit prémiovou měnou. To je samozřejmě jeho hlavním smyslem, ale tvůrci by se i tak mohli tvářit, že pro vás má jistý přínos. Čas od času si můžete pustit reklamu a tím nějakou prémiovou měnu vydělat nebo okamžitě doplnit munici. Každý z hrdinů má také speciální schopnosti, které vám hraní značně usnadní, ale pokud nechcete platit, tak si na jejich nabytí chvíli počkáte.

Závěr

Největším problémem ale nakonec bude mizející motivace. Hra sice vypadá hezky a zásahy do hlavy působí skvěle, ale nápady rychle dojdou, čemuž rozhodně nepomohou některá špatná rozhodnutí tvůrců, jako je automaticky se otáčející kamera nebo nemožnost přerušit natažení šípu. Free-to-play model sice není nijak zlomyslný, ale ani se nesnaží tvářit, že má jiný účel, než vás zdržovat od hraní. Jinak je to poměrně přijatelná arkáda, kterou si s klidem můžete užít, ale asi vaši pozornost dlouho neudrží.